Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kostel Stříbrná

 stribrna_ex.jpg

Kostel
STŘÍBRNÁ
 
Německy: SILBERBACH
 
Titul kostela: Nejsvětějšího Srdce Páně
 
Postaven ve slohu novogotickém.
 
23.07.1901 byl založen Spolek pro stavbu kostela ve Stříbrné. Velkou zásluhu na tom ,že kostel a fara stojí, mají děkan Johann Frank, kaplan Enzmann z Kraslic a hlavně továrník Franz Anger ze Stříbrné. Ten byl i předsedou Spolku. Stavba stála 120.000 korun.
Základní kámen kostela byl položen 31.10.1909. Za rok, na svátek sv. Terezie z Avily, dne 15.10.1910, kostel vysvětil Leo kardinál Skrbenský z Hřiště. Stavitelem kostela byl August Hochberger z Kraslic. Oltáře vyšly z umělecké tvorby mistra Konrada Martinera ze St.Ulrichu v Grödnerthalu.stribrna_oltar.jpg
Ještě před stavbou kostela byl založen místní hřbitov 26.10.1895.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Instalace misijního kříže ve Stříbrné.

stribrna-misij.kriz.jpgMisijní kříž původně instalovaný na boční fasádní zdi se po opravě fasády tohoto kostela již na toto místo nevrátil. Kříž nese letopočet misií 1925. Znovu posvěcen byl 16.října na novém místě - mezi farou a kostelem jako dominanta vítající všechny, kdo se rozhodli přijít hlavním vchodem do kostela, či na Farní charitu. Zároveň se tak stává i pojítkem mezi námi živými a všemi, kteří odpočívají na hřbitově, který nelze přehlédnout při pohledu na již zmíněnou dominantu. Den 15.10.1910-vlastní výročí posvěcení kostela. Díky dobré práci zámečnické firmy Kalous z Oloví se naše farnost přidává k aktivistům v Kraslicích, Olovi, Jindřichovicích, kteří obnovují boží muka, kapličky a kříže. Ať nám všem z těchto křížů Pán žehná pro všechny další aktivity a práce konané jaksi navíc!     


 

 

 

 

 

 

                                                

                                                    Návrat obrazu

hans-sattler-1946-kristus-na-olivetske-hore-tamburovani.jpgToto vyprávění je o osudu obrazu, který nenamaloval ani Dürer, ani Rembrandt, či Roland Dörfler, nýbrž Hans Sattler ze Silberbachu – am Bau (v dnešní Stříbrné). Obraz je mimořádným dílem, jehož umělecké sdělení se nesmazatelně vtiskne do nitra každého z nás. Obraz vznikl v době hrozícího neštěstí, kdy většina obyvatel Silberbachu již věděla, že bude brzy muset opustit domov. Náhodou jsem onoho jarního večera o velikonocích 1946 pobýval ve světnici u Sattlerů, sousedů mých prarodičů. Směl jsem nakukovat přes rameno Hansi Sattlerovi, jak vyšívá na bubínku tamburovým stehem a dokončuje poslední detaily. Obraz v jasných barvách s podivuhodně plynulými přechody barev znázorňoval scénu na Olivové hoře. Kristus, zahalený v modrém plášti, sedí na skále. S klidem a odevzdaností shlíží na domy Jeruzaléma, jehož obyvatelé ho příštího dne zatíží křížem a poženou po Via Dolorosa na Golgotu. Bylo mi tehdy sotva deset, a přesto jsem dodnes nezapomněl, jak mě toto ztvárnění fascinovalo. Při vykázání z domova unikl obraz jako zázrakem zrakům kontrolorů a dostal se s rodinou Sattlerů do jejich nového bydliště v Neumorschen a.d.Fulda.Když se syn Ernst Sattler ženil s Friedou Deimerovou, která také pocházela ze Silberbachu – Baumatzengrund, daroval Hans obraz Olivové hory mladému páru jako svatební dar. Tím zůstalo  dílo desítky let v majetku rodiny. V únoru 2009 zemřela paní Elisabeth, poslední členka rodiny Sattlerů. Elisabeth, přezdívaná Wirts Liesi, nechala přepsat Sattlerův dům s inventářem před svou smrtí na obec Morschen. Protože obec neměla kam dát vybavení domu, pověřila firmu jeho vyklizením. Tak zmizel spolu s jinými věcmi také obraz. Zdálo se, že navždy. Paní Anna Wohlrab-Deimer Annerl z Halle, která je sestrou Friedy a švagrovou Wirts Liesi, si na obraz dobře pamatovala. Na pouti ve Stříbrné 2009, inspirována vzpomínkou na Elisabeth Sattler, se mě zeptala, zda bych nemohl zapátrat po osudu obrazu. Po řadě bezvýsledných telefonátů s obcí Morschen jsem dostal zprávu, že uklízecí firma v Rotenburg a. d.Fulda provozuje prodejní místo, kde by se obraz mohl ještě nacházet. A skutečně, pod hromadou starého nábytku, prádla a bezcenných maleb jsem znovu našel našeho Krista na Olivové hoře. Hned jsem ho poznal. Po mém sdělení si paní Wohlrab obraz odvezla a nechala zrestaurovat. Nechtěla si ho ale ponechat, umožnila jeho návrat do místa vzniku, aby byl přístupný všem v domovském  kostele ve Stříbrné. Zde obraz našel důstojné místo, darován byl při jubilejní mši 12. června 2010. Podivuhodně krásné umělecké dílo, vytvořené tamburováním.

Karl Meinlschmidt  -  přeložil Dr Petr Rojík

 


 

 

 
 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< únor / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 206483
Měsíc: 3442
Den: 131